Přemek a pomoc asistenčního psa

Přemek a BellaVážení a milí dárci, kamarádi, přátelé

Jmenuji se Karla a žiji společně se svými dvěma dětmi v přízemním rodinném domě v Brně. Starší Přemysl (*2004) chodí do 7. třídy speciální ZŠ, má rád kuželky a míčové hry všeho druhu.

Mladší Eduarda Sonja (*2011) navštěvuje 2. třídu ZŠ, baví ji plavání, „tvoření“ jakéhokoliv druhu, ráda zpívá a tančí.

Pracovala jsem jako projektová manažerka a lektorka anglického jazyka. Baví mně cestování, četba, plavání a jízda na kole.

Můj život se úplně proměnil od okamžiku, kdy jsem musela opustit byť částečný úvazek a již několik let jsem doma a starám se o Přemka i Edu Sonju, kterým věnuji svůj veškerý čas a energii každému podle jeho momentálních potřeb.

Obě děti vedu od mala k lásce ke zvířatům a s radostí pozoruji Přemkovy pokroky a radost, kdykoliv má hipoterapii či má možnost kontaktu s jiným zvířetem, poslední rok zejména s psí kamarádkou fenkou Bellou.

U čtrnáctiletého Přemka, který se narodil na přelomu 34. a 35. týdne, bylo asi 3 týdny po narození diagnostikováno vážné neurologické onemocnění. Jedná se především o dětskou mozkovou obrnu a hydrocefalus (hromadění mozkomíšního moku v komorách mozkových), který je u něj řešen takzvaným shuntem (hadičkou, odvádějící přebytečnou tekutinu do dutiny břišní).

K tomuto základnímu onemocnění se v necelých třech letech u Přemka přidaly potíže s těžko předvídatelnými epileptickými záchvaty, které zasahovaly do všech oblastí jeho života – při jídle, chůzi, rehabilitaci, ve škole, i při usínání.

Přemek vzhledem k závažnosti kombinovaného tělesného a mentálního postižení vyžaduje neustálou 24hodinovou péči. Ve škole má jen individuální plán se zkrácenou dobou výuky, bývá snadno unavený, po obědě musí odpočívat. V noci trpívá krátkými zástavami dechu ve spánku. Přemek má velmi rád zvířata a kontakt s nimi mu přináší velkou radost a zlepšení sociálních a komunikačních dovedností, stejné jako rozvoji jemné motoriky.

Jelikož kontakt se zvířaty v Centru Kociánka v Brně, kam Přemek dochází není tak častý, jak by Přemek potřeboval, pořídila jsem Přemkovi na doporučení canisterapeutů z lázní v Klimkovicích asi před rokem štěňátko – fenku LR a bernského salašnického psa. Přemek udělal s Bellou již velký kus práce, lépe komunikuje a mentálně se velmi zlepšily jeho schopnosti včetně exprese řeči, která byla po velkých epileptických záchvatech hodně degradována.

Od čtyřech měsíců Belly jsem začala spolupracovat s organizací Pomáháme psím srdcem, a stala se pečovatelkou budoucího asistenčního psa. Nyní nastal čas výcviku asistenčního, který je pro mne finančně velmi náročný.

Jsem pro Přemka osobou pečující, otec dětí i přes 4 roky trvající soudní jednání, platí až v posledních dvou letech a navíc jen pouhých 1000 Kč výživného měsíčně na obě děti celkem. Proto by Přemkovi a jeho parťačce Belle velmi pomohlo, pokud by jste mohli jakoukoliv částkou finančně přispět na její výcvik, který je nezbytný pro další rozvoj jejich dovedností, které Přemkovi velmi ulehčí jeho cestu životem.

Jelikož je Přemek velký bojovník a společenské dítě, které má velkou chuť do života, tak vycvičený asistenční pes by pro něj byl velkým parťákem při hrách a pomocníkem při cestě nelehkým životem, což ocení i Přemkova sestra Eduarda Sonja, která má k Přemkovi velmi hezký vztah a přes nízký věk je jeho velkou pomocnicí.

Asistenčního psa Bellu bych po skončení výcviku ráda u Přemka využila hned v několika ohledech:

  1. jako terapii pro zlepšení jeho psychomotorického vývoje,
  2. jako prevenci či zmírnění epileptických záchvatů,
  3. zlepšení rozvoje řeči a sociálně-komunikačních dovedností
  4. jako pomocníka při základních úkonech sebeobsluhy,
  5. eventuelně jako „balančního psa“ pokud by to ještě u něj bylo možné.

Moc Vám všem děkuji za Přemka i za Bellu 🙂

Chci podpořit její výcvik

Zbývá vybrat: 132 500 kč

Variabilní symbol 3003

Číslo účtu 2901269102/2010

Děkujeme

Máma Karla