Jana a Natali
Jmenuji se Jana a asi před dvěma lety, jsem měla svůj první kolaps.
Bylo to v práci, kde jsem z ničeho nic pocítila šílenou únavu a pak jsem se probudila v nemocnici. To jsem ještě netušila, jak moc se mi změní život. Bohužel netrvalo dlouho a záchvaty byly mnohem častější a intenzivnější.
Po několika vyšetřeních mi byla diagnostikována disociativní porucha s křečemi. Toto onemocnění je psychického původu, které se u mě projevuje úzkostí a strachem z koncentrace lidí a to především v uzavřených prostorách. Například, když ráno jdu na autobusovou zastávku přeji si, aby tam nikdo nebyl, aby v autobusu bylo co nejméně lidí. V hlavě mi běhají myšlenky musím si sednout ke dveřím, abych mohla předčasně vystoupit, když mi nebude dobře. Sednu si úplně dozadu, tam tolik lidí nebude a doufám, že si ke mně nikdo nepřisedne.” Mám strach z toho, že znovu přijde záchvat.
Jsem si jistá, že speciálně vycvičený asistenční 
pes by mi byl velkou pomocí.
Když bych získala asistenčního pejska, jezdil by se mnou všude a během cesty autobusem bych byla vedle něj mnohem klidnější. Věděla bych, že si ke mně nikdo nepřisedne, protože by vedle mě seděl můj parťák pes. A když se mi udělá špatně, budu pejska hladit, povídat si s ním, tulit se k němu.
Asistenční pes mi dá pocit, že ve chvíli, kdy se plní autobus lidmi, nejsem na svou úzkost a strach sama.
Za finanční podporu všem dárcům děkuji
Jana
ASISTENČNÍ PES PRO JANU JE ZAPLACEN. VŠEM DÁRCŮM DĚKUJEME.