Martin a Ilma
Ráda bych vám představila svého syna Martina, který se narodil o dva měsíce dříve a tři týdny bojoval na JIP o život.
Nakonec vše překonal, slyšel, viděl a z porodnice ho propustili v termínu, ve kterém se měl narodit. Po každodenním cvičení začal chodit, ale přetrvávaly komplikace s komunikací, nesoustředěností a vztekáním, které bohužel přecházely v záchvaty. Nakonec se diagnostikoval autismus, nízkofunkční typ, pravděpodobně s lehkou mentální retardací a poměrně těžké ADHD. Naštěstí se nám podařilo obklopit se odborníky a přátelskými lidmi, kteří nám pomáhají Martínka posouvat dopředu.Teď je mu 9 let, řekne pouze pár slov. Jeho hyper-senzitivní smyslové vnímání je pro něho stále překážkou k rychlejšími rozvoji a největší starost nám dělá jeho psychický stav. Dokáže jít do záchvatu i kvůli tomu, že v místnosti objeví moucha, že nedostane ještě jeden kousek čokolády nebo zvuk o určité tónině. A pokud se správně nezareaguje, jde do sebepoškozování až do zranění na hlavě či kousancům. Stávalo se, že po záchvatu se nám vrátil i o pár měsíců zpět a začínali jsme znovu s učením již dříve naučených věcí.
Nasazování antipsychotik a antidepresiv u dětí považujeme jako rodiče za problematické z mnoha důvodů, hledáme alternativy, přírodní prostředky a preventivně působíme na Martínkovu psychickou pohodu, navštěvujeme terapie a učíme ho emoce zpracovávat. Určitě se nevyhneme lékům na ADHD, ale antipsychotika bychom rádi nasazovali co nejpozději či ideálně vůbec.
Proto Martínek potřebuje kamaráda, který bude stále u něho, který mu pomůže udržet se v klidu a který mu pomůže i v rozvoji sociálních dovedností. Když nám organizace Psím srdcem dovedla poprvé psí slečnu Ilmu, byli jsme překvapeni, jak si hned začali rozumět. Vlastně se na sebe hned napojili, 
respektovali svůj prostor a po krátkém okukování se hned zapojili do společné hry. Našim cílem se připravit syna co nejlépe na život, naučit ho maximální samostatnosti, aby se ve světě úplně neztratil a i později bez rodičů mohl pod dozorem staršího bratra co nejlépe fungovat.
Za pomocí asistenčního psa chceme rozvíjet jemnou i hrubou motoriku a rozvoj řeči. Dále Ilma dokáže Martínkovi zabránit v sebepoškozování a uklidní ho při záchvatu. Asistenční pes není hrazen státem jako kompenzační pomůcka. Jeho náklady jsou vysoké a tak hledám sponzory a dárce, kteří by nám pomohli se sbírkou finančních prostředků na pořízení asistenčního psa.
Za jakýkoliv příspěvek moc děkuje
Martin s maminkou